|
|
Automatizované měření ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad plodu
Szpyrc, Bogdan ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazením a měřením ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad (VVV) plodu v prvním trimestru těhotenství. Provedená rešerše UZ markerů se opírá o studie prof. Kyprose Nicolaidese (Velká Británie), předsedy nadace fetální mediciny (FMF – Fetal Medicine Foundation). Dále je uveden stručný průběh vyšetření v každém trimestru gravidity, rozebrány vrozené vývojové vady diagnostikovatelné již v 1. trimestru a je popsán výpočet individuálního rizika pro chromozomální aberace. Práce se dále zabývá metodami zpřesnění měření nuchální translucence (NT) – nejsilnějšího markeru Downova syndromu v 1. trimestu. Je proveden test zobrazovacích možností UZ přístrojů. Z nasnímaných dat je stanoveno rozlišení v závislosti na nastavených parametrech zobrazení. Dále jsou navrženy a aplikovány algoritmy respektující doporučení FMF pro nastavení vhodného řezu plodem a automatické měření NT. Je rovněž navržena programová aplikace umožňující testování těchto algoritmů na reálných datech a výpočet rizika chromozomální aberace vycházejícího z věku matky, temeno-kostrční délky (CRL) a hodnoty NT. Navržené algoritmy byly testovány na reálných obrazových datech. Byl rovněž vytvořen program pro aplikaci navržených algo-ritmů pro měření NT přímo na UZ přístroji.
|
|
|
Význam hiporehabilitace pro pacienty s onemocněním Downův syndrom a charakteristika soutěže paravoltiž
Zichová, Simona
Bakalářská práce je zaměřena na hiporehabilitaci charakteristiku hiporehabilitace, její historii, působení v České republice, podobory, z kterých se skládá a cíle. Druhá část se zabývá profilem genetického onemocnění Downův syndrom, jeho diagnostiku, znaky a následnou léčbu pomocí hiporehabilitace. Ve třetí kapitole je popsána soutěž para-voltiž. Definuje její pravidla, klasifikaci a výběr správného paravoltižního koně. V práci jsou uvedeny případové studie jedinců s onemocněním Downův syndrom, kteří se zaměřují na disciplínu paravoltiže. Práce poukazuje na psychické a fyzické vlastnosti, které získali právě díky této disciplíně.
|
|
| |
|
|
Využití ergoterapie u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku
Šustová, Kateřina ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Využití ergoterapie u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku se zabývá využitím ergoterapie jako nástroje pro rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku. Práci tvoří dvě části. Teoretická část definuje problematiku Downova syndromu, dále popisuje specifika ve vývoji dítěte s mentálním postižením v předškolním věku, se zaměřením na vývoj jemné a hrubé motoriky a v poslední části shrnuje dosavadní poznatky o ergoterapii a jejím využití u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku. Praktická část popisuje návrh ergoterapeutického programu zaměřeného na rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí s Downovým syndromem a následně prostřednictvím akčního výzkumu ověřuje jeho využitelnost v praxi. Do ověřování využitelnosti byly zapojeny tři děti s Downovým syndromem ve věku čtyř až pěti let a byl porovnáván jejich posun v rámci jednotlivých dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky. Výsledky výzkumu ukazují, že navržený program je využitelný v praxi, a zároveň dávají náměty na jeho úpravy pro další využití.
|
|
|
Motivace sportujících osob s Downovým syndromem
Mráčková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv motivace u osob s Downovým syndromem ve sportu. Zkoumá sportovní výkony osob s Downovým syndromem ve vybraných disciplínách a porovnává výsledky těchto výkonů u motivovaných sportovců a sportovců bez motivační podpory. Dále se zabývá sportovními možnostmi, které jsou lidem s Downovým syndromem poskytovány, a udává celkový přehled úspěchů sportovců s Downovým syndromem ve vybraných sportech na mezinárodní úrovni. V práci je vybrána ke sběru dat kvalitativní metoda, kterou je docíleno zjištění, jak motivace ovlivňuje sportující osoby s Downovým syndromem. Sportovci dostali za úkol splnit konkrétní disciplíny, které byly opakovány, pouze s rozdílem motivace ze strany trenérů. Výzkum probíhal v delším časovém období, aby sportovní kondice jedince nezasahovala do výsledků pozorování. Klíčová slova: Downův syndrom, mentální postižení, motivace, sportovní aktivity
|
|
|
Problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem
ŠRENKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem, jakožto cílovou skupinou pro sociální služby. Teoretická část vymezuje pojmy týkající se Downova syndromu a s ním spojené mentální retardace, pojmy týkající se sociálních služeb, vzdělávání a jeho propojenost se systémem sociálních služeb v České republice. Teoretická část obsahuje výčet sociálních služeb a jejich poskytovatelů, které mohou rodiny s dětmi teoreticky využít společně s dalšími pomáhajícími organizacemi. Tato část bakalářské práce naplňuje dva cíle: zmapovat sociální služby pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem a zmapovat poskytovatele těchto služeb. Třetí cíl práce, zjištění zkušeností rodin se sociálními službami, naplňuje praktická část bakalářské práce, která byla realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci metody polostrukturovaného rozhovoru s rodinami s dítětem s Downovým syndromem. K dosažení výsledků byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké organizace v ČR poskytují sociální služby rodinám s dítětem s Downovým syndromem? Jaké sociální služby tyto rodiny reálně využívají? Jsou tyto sociální služby vnímány rodinami jako dostačující? Z výsledků šetření je patrné, že rodiny s dětmi s Downovým syndromem mají povědomí o sociálních službách a jejich poskytovatelích a někteří z nich je využívají nebo ví, že do budoucna budou. Dále je patrné, že pokud využití sociálních služeb spojí ještě se službami pomáhajících organizací zaměřujících se přímo na děti s Downovým syndromem, jsou tímto jejich potřeby v oblasti služeb aktuálně uspokojeny a služby jsou díky doplňujícím pomáhajícím organizacím vnímány jako dostačující.
|
|
|
Rodina s dítětem s Downovým syndromem
POVOLNÁ, Dagmar
Problematika osob s Downovým syndromem je stále aktuálním tématem. Znalost problémů rodin, které mají dítě s Downovým syndromem je pro veřejnost stále malá a velmi nepřehledná. Touto prací bych chtěla představit problémy rodin s dětmi s Downovým syndromem, které jsou známé z odborné literatury a které vyplynou z výzkumné části mé práce. Problémy daných rodin se mohou lišit a zároveň shodovat. Každá rodina se vyrovnává jinak s tím, že se jim narodí dítě s postižením. Odborná literatura popisuje několik druhů vyrovnávání se s narozením dítěte s postižením. Každý člověk je jiný a tento problém na něj může působit jinak, někdo se s tím vyrovná snáze a jiný se s tím nemusí smířit vůbec. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaké problémy mají rodiny s dětmi s Downovým syndromem, které musí řešit v každodenním životě. Dílčím cílem bakalářské práce je zjistit, zda se problémy rodin dětí s Downovým syndromem shodují,nebo ne. Teoretická část práce obsahuje teoretické vymezení rodiny a teoretické vymezení Downova syndromu. Teoretické vymezení rodiny obsahuje části jako funkce rodiny, typy rodiny a charakteristiku a problémy současné rodiny. Dozvídáme se, jak rodinu můžeme charakterizovat. Dozvídáme se zde, jaké funkce má rodina plnit a jak jsou tyto funkce pro dítě důležité, dále také jaké jsou typy rodin. V další kapitole zjišťujeme, jaké problémy současná rodina řeší. V části teoretického vymezení Downova syndromu se dozvídáme co Downův syndrom je. V rámci historie se dozvídáme o tom, kdo a kdy vymyslel Downův syndrom. Také zjišťujeme příčiny vzniku Downova syndromu a jeho diagnostiku. Charakterizujeme si, jaké máme formy Downova syndromu. Stanovujeme si charakteristické znaky pro děti s Downovým syndromem, a jaký je počet dětí, které tento syndrom mají. Máme zde přehledně uvedené, jaké zdravotní problémy mohou mít děti s Downovým syndromem a také jaký stupeň mentálního postižení mohou mít. Dále také zjišťujeme, jaké dopady na rodinu může mít narození dítěte s Downovým syndromem. Zjišťujeme jaké možnosti výchovy a vzdělávání mají rodiče dětí s Downovým syndromem pro své děti. Definujeme si, jaké máme fáze vyrovnávání se.Neméně důležitou součástí je, jaké jsou možnosti pomoci rodinám dětí s Downovým syndromem, které jim může poskytnout stát ale také nestátní neziskové organizace. Pro výzkumnou část mé práce jsem použila kvalitativní výzkumnou strategii. Využila jsem zde metodu dotazování a techniku řízeného rozhovoru. Výzkumná část je rozdělena na dvě části a to na první část, kterou tvoří rozhovory s rodiči (matkami) dětí s Downovým syndromem a druhou část, kterou tvoří rozhovory se sourozenci dětí s Downovým syndromem. Pro zpracování a interpretaci dat z mého výzkumu jsem použila "kódování", které jsem aplikovala v rámci rámcové analýzy. Je zde představen výzkumný vzorek rodičů a sourozenců dětí s Downovým syndromem, se kterými byl, po podepsání informovaného souhlasu, proveden rozhovor. Pro zaznamenání rozhovorů jsem využila tabulky, do kterých jsem shrnula indexovaná data z rámcové analýzy. V závěru práce se dovídáme o problémech rodin s dětmi s Downovým syndromem, a jak se tyto problémy liší. Má bakalářská práce představuje problémy, se kterými se potýkají rodiny s dětmi s Downovým syndromem. Může sloužit široké veřejnosti, aby se dozvěděli o problémech rodin s dětmi s Downovým syndromem.
|
|
|
Hospitalizace dětí s Downovým syndromem
KUDRFALCOVÁ, Petra
Downův syndrom je nejčastější genetická porucha, která se průměrně vyskytuje u jednoho ze 700 živě narozených dětí. Každé dítě narozené s Downovým syndromem nese ve svých buňkách nadbytečné množství 21. chromozomu. Dítě narozené s Downovým syndromem potřebuje odlišnou péči a přístup než ostatní děti, z důvodu výskytu různého stupně mentální retardace a vzniku přidružených onemocnění. Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku Downova syndromu široké veřejnosti. Dále zmapovat spokojenost rodičů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v nemocnici při hospitalizaci jejich dítěte s Downovým syndromem a zjistit odlišnosti ošetřovatelské péče o děti s Downovým syndromem v rámci hospitalizace na dětském oddělení z pohledu sester. Cíle je dosaženo pomocí kvalitativního šetření, které bylo prováděno formou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí s Downovým syndromem a sestrami z různých dětských oddělení. První část práce popisuje teoretické pojetí Downova syndromu. Popisujeme jeho formy, historii, charakteristické znaky, přidružená onemocnění, diagnostiku a specifičnost péče v různých oblastech. Praktická část práce zpracovává a rozebírá provedené rozhovory s oběma jmenovanými skupinami, kdy k analýze výzkumných dat je použita metoda otevřeného kódování. Z provedených rozhovorů s rodiči vyplývá, skutečná spokojenost s hospitalizací jejich dětí, ale nespokojenost co se týče předání informace, že jejich dítě má Downův syndrom. Z 9 matek bylo 5 žen nespokojeno s předáním této skutečnosti a povětšinou si stěžovaly na nepřítomnost manžela. Díky provedeným rozhovorům se sestrami jsme zjistili odlišnosti v péči o tyto děti. Povětšinou se to týká jiného přístupu, většího dohledu z důvodu výskytu mentální retardace a více vysvětlování a ujišťování, zda dítě pochopilo. Dokonce jsme zjistili výší výskyt agresivity u těchto dětí a z toho důvodu je důležitý empatický a citlivý přístup. Závěrem šetření tedy je, zvýšená náročnost ošetřovatelské péče a spokojenost rodičů s hospitalizací jejich dítěte, kdy nějaké výjimky se najdou a je co zlepšovat z obou dvou stran. Konkrétně ze stran lékařů, je potřeba změnit přístup ve sdělování informace rodičům o výskytu Downova syndromu u jejich dítěte.
|
|
|
Využití pohybových aktivit u osob s Downovým syndromem
HEJLEK, Jaroslav
V této bakalářské práci se zabývám využitím pohybových aktivit u osob s Downovým syndromem, cílem práce bylo zjistit a popsat jaké pohybové aktivity se využívají v rámci sociálních služeb. Za účelem dosažení stanoveného cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika ohniskové skupiny. Odpovědi komunikačních partnerů byly sbírány s ohledem na dva výzkumné soubory a rozdílnou technikou získávání dat. Prvním výzkumným souborem byli sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách a aktivizační pracovníci, rozhovory byly uskutečněny s devíti pracovníky z pěti různých zařízení sociálních služeb v rámci Jihomoravského a Jihočeského kraje. Následně byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování a kategorizace dat. Druhým výzkumným souborem byli klienti z jednoho zařízení v Jihomoravském kraji, data byla sbírána pomocí techniky ohniskové skupiny. Ohniskové skupiny se zúčastnilo pět klientů, celkem tři muži a dvě ženy. Vyhodnocení jsem provedl pomocí metody vytváření trsů. Z výsledku vyplývá, že nabídka pohybových aktivit v zařízeních sociálních služeb je velmi pestrá a různorodá, klienti jsou k nim podporováni a mají na ně pozitivní účinky. Většina klientů se účastní sportovních akcí, soutěží či olympiád a pohybové aktivity mají rádi. Přínosem bakalářské práce je přehled využití pohybových aktivit pro pracovníky či jiné lidi, kteří pracují s osobami s Downovým syndromem, a může být možným zdrojem inspirace. Práce také poukazuje na význam pohybových aktivit a může přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti.
|
|
|
Vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu
FOREJTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na základní škole. Inkluzivní vzdělávání je stále často ve společnosti probírané a některými lidmi nepochopené téma. Proto jsem se rozhodla získat a vyhodnotit data o inkluzivním vzdělávání u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly bakalářské práce jsou teoretické a jedna kapitola je praktická. První kapitola vymezuje specifika a možnosti vzdělávání žáků s Downovým syndromem v běžné základní škole. Druhá kapitola popisuje inkluzivní vzdělávání a legislativu českého školství. Ve druhé kapitole jsou také popsána podpůrná opatření, která zahrnují např. asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Ve třetí kapitole je vymezeno a popsáno distanční vzdělávání na základní škole. Tato kapitola vznikla jako reakce na pandemii nemoci Covid-19, která v České republice plošně uzavřela všechny školy. A z tohoto důvodu bylo nutné přejít z prezenční formy vzdělávání na formu distanční. Kapitola čtvrtá je praktická, která je zaměřená na inkluzivní vzdělávání dvou vybraných dívek s Downovým syndromem. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na běžných základních školách. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody za použití techniky rozhovoru a měla být použita metoda pozorování. Byly zvoleny polostrukturované rozhovory s pedagogy, asistentkami žákyň s Downovým syndromem a s jejich zákonnými zástupci.
|
host ::
RSS.